Represe proti demonstrantům v Íránu vstoupily do nové fáze, nebezpečnější a mimo kontrolu. Použití Revolučních gard, pobočky íránských ozbrojených sil vytvořené na ochranu teokratického systému Islámské republiky, v kurdských oblastech zvýšilo eskalaci násilí v regionu a již nyní má rostoucí počet obětí.
Navzdory potížím v komunikaci s častými výpadky internetu, jako například minulé pondělí, aktivisté odsuzují zesílení represí ze strany chomejnského režimu v kurdských oblastech Íránu. Ti samí aktivisté obviňují policejní síly z nasazení vrtulníků a těžkých zbraní. Videa, která kolují online, ukazují, jak úřady rozšiřují útoky v této oblasti. Snímky ukazují desítky lidí, kteří běží a snaží se chránit před intenzivní střelbou.
V tomto videu můžete vidět pár výstřelů a výpadků na ulici. Čísla, která tato eskalace násilí za sebou zanechává, jsou dramatická. Organizace pro lidská práva Hengaw se sídlem v Norsku je organizací, která má za úkol monitorovat porušování režimu v íránském Kurdistánu. Ve svém příspěvku na Twitteru zveřejnil své týdenní snímky toho, co říkají, že jeho státní síly šly do měst Bukan, Mahabad a Javanroud v provincii Západní Ázerbájdžán, přičemž podle aktivistů za lidská práva, s nimiž se ABC konzultovalo, „existují důkazy, že Íránská vláda páchá válečné zločiny.
Od začátku protestů 16. září se pohřešuje více než 5.000 lidí a nejméně 111 zemřelo rukou státních sil, včetně 14 dětí, potvrdil Hengaw.
Mučení a nájezdy
Několik zpráv této organizace odhalilo formy represe, kterou íránské vládní síly provádějí: systematickým způsobem,“ odsuzují Hengaw.
Málo se ví o pohřešovaných osobách, proč byli odvezeni nebo kde. Nedokázali se dostat do kontaktu se svými rodinami ani se svými právníky, "ale co víme jistě, je, že jsou v nejstrašnější situaci a že porušují nejbrutálnější mučení," řekl mluvčí listu Awyar. organizace.
Podle této organizace je známo nejméně o šesti případech mučení, které skončily smrtí zadržených. Brutalita Revolučních gard proti demonstrantům byla zaznamenána v podrobnostech, které vyprávěli lékaři a příbuzní zmizelých. „Ve většině případů byli tito lidé zasaženi těžkými předměty, zejména obušky na hlavě. Objevili se se všemi zlomenými kostmi,“ říkají.
Varování íránských úřadů v kurdských oblastech není žádnou novinkou. Tento region, kde žijí čtyři miliony lidí, hraničí s Tureckem a Irákem a „má za sebou skvělou historii odporu proti islámské republice,“ říká Awyar, mladý íránský aktivista, který žije jako uprchlík v Norsku. „Od prvního dne jeho vlády a po revoluci v roce 1979 se Kurdistán vždy postavil proti režimu a vláda vyhlásila Kurdům válku,“ připomíná aktivista.
Zdroje z Revolučních gard včera ujistily, že budou pokračovat v bombardování a útocích bezpilotních letounů proti kurdským skupinám v poloautonomním regionu iráckého Kurdistánu, dokud „neodstraní“ hrozbu, kterou představují, uprostřed kritiky Iráku za porušování jeho suverenitu v těchto operacích, uvedla íránská tisková agentura Tasnim. K této historické rivalitě mezi kurdskými oblastmi a vládou Teheránu se přidalo, že původ tohoto protestu byl ve městě Saqqez v íránském Kurdistánu, odkud pocházel mladý Kurd Mahsa Amini.
Byla to smrt Aminiho, když byl ve vazbě mravnostní policie za to, že nenosila správně hidžáb, který málokdy řekl dost a vyšel do ulic protestovat pod hesly jako „Žena, svoboda a život“ nebo „Smrt diktátorovi“.
Politické a společenské klima
Íránské úřady se snaží potlačit protestní hnutí, které od začátku zpochybňovalo povinný šátek pro ženy. Nyní však zašli o krok dále a již volají po sociální a politické změně na všech úrovních íránského státu. Vedení ajatolláha Alího Chameneího čelí největší výzvě od islámské revoluce v roce 1979, kdy se po celé zemi šíří dva měsíce násilných demonstrací.
Íránské síly reagovaly zákrokem, který si podle organizace Iran Human Rights se sídlem v Oslu vyžádal nejméně 342 mrtvých, půl tuctu lidí již odsouzených a více než 15,000 XNUMX zatčených. Amnesty International a Human Rights Watch včera požadovaly, aby členské státy Rady OSN pro lidská práva „urychleně“ zavedly v Íránu vyšetřovací a restituční mechanismus, který by řešil „alarmující nárůst počtu vražd a porušování lidských práv“.
