Nejvyšší soud opět řešil neúspěch Národnímu soudu. 24. června soudci zrušili osvobozující rozsudek pro dva členy ETA za vraždu dvou civilních strážců v roce 1986, zatímco včera Vrchní soud pravděpodobně opakoval proces proti „Anbotovi“, obviněnému z dvaceti zmařených vražd, dalšího z útoku proti autoritě a zločin zmatku. Nejvyšší soud již potřetí během necelého měsíce opravuje rozsudek druhého trestního oddílu Národního vrchního soudu.
V tomto případě Nejvyšší soud nařídil opakování rozsudku proti třem členům ETA obviněným z vraždy v roce 1990 národního policisty Ignacia Péreze Álvareze v Galdácanu (Vizcaya), jehož pokus prorazit bombu umístěnou na kole vedle vašeho vozidlo. Obvinění členové ETA – Carmen Guisasola, Oscar Abad a José Ramón Martínez – byli zproštěni viny, když byla vyhlášena promlčecí lhůta. Trestní kolegium Nejvyššího soudu zrušilo uvedený osvobozující rozsudek a nařídilo Národnímu vrchnímu soudu, aby uspořádal nový soudní proces s různými soudci, "k posouzení důkazů a vydání rozsudku podle jeho výsledku."
"Změna kritérií na předpis, kterou provedla komora NSS, by si zasloužila podrobnější argumentační odůvodnění"
Vrchní soud vyhověl odvolání prokuratury, ve kterém byla uznána existence tří usnesení, téhož senátu a téhož zpravodaje Národního soudu, s rozdílnými výsledky. V prvních dvou došlo k přeplánování zániku trestní odpovědnosti členů ETA odvozené z předpisu, za což bylo nařízeno pokračování úkonů k trestnímu stíhání obviněných. Ve třetím usnesení se však soudci rozhodnou osvobodit obžalované a členy ETA, přičemž připouštějí argument obhajoby, který imputované zločiny předepisovaly.
Žalobce trvá na tom, že Komora změnila své stanovisko „a vynechala jakýkoli argument nebo rozumné odůvodnění“. Stejně tak trest obsahuje nesouhlasné stanovisko soudce Leopolda Puenteho, který se s Nejvyšším soudem shoduje na udržitelnosti, že „změna kritérií pro preskripci provedená senátem Národního soudu by si zasloužila podrobnější argumentační odůvodnění“.
neoprávněný předpis
V rozsudku trestního kolegia Nejvyššího soudu byla argumentována nutností pokračovat ve vyšetřování samotných obviněných. Smírčí soudci se domnívají, že chyba Národního vrchního soudu pochází z toho, že žádosti státního zastupitelství v roce 1993, tři roky po útoku, nepřipsal „přerušující účinky předpisu“ a požadoval balistickou srovnávací analýzu zbraní, které byly zadržen před komandem „Txalaparta“ – tvořeným mimo jiné obviněnými: Carmen Guisasola, Oscar Abad a José Ramón Martínez –.
Uvedené přerušení je typické pro ty rezoluce „vyzvané k aktivaci postupu, který, nezapomeňte, usiloval o objasnění trestného činu připisovaného teroristické organizaci ETA,“ uvádí se ve větě. Stejně tak v roce 1993 byli obviněni pouze Abad a Martínez, kteří uznali účast Guisasola na útoku, což určilo další důvod proti promlčení.
Mezi žádostí státního zástupce prostřednictvím příkazu Ústředního soudu číslo 5 a jejím splněním uplynulo více než 10 let, pro vrchní soud „naprosto nepřijatelná“ doba. Tato doba však „nebyla dostatečná k tomu, aby způsobila zhasínající účinek trestní odpovědnosti,“ hájí se Nejvyšší soud.
